... jak se naštvat jinak ? ...



Máte pocit, že jste naprogramované stroje, chovající se podle nějakého algoritmu nebo že jsme lidé, kteří dávají najevo své emoce, občas ne nekontrolují a jednají spontánně? Co nás vlastně předurčuje k tomu, jak se budeme chovat a jak reagovat na různé situace? Proč vlastně na něco reagujeme jak reagujeme?

Je spousta otázek na to, jak se správně chovat. Někdy je to dáno situací, někdo okolnostmi, někdy tím s kým to všechno řešíme, ale vždy je to dáno námi. Ostatní faktory jsou vždy jen něčím, co může přidávat nebo ubírat intenzitu, ale vždy je to dáno námi. My jsme ten rozhodující faktor toho, jaké situace byly, jsou a budou. A my rozhodujeme, jestli budeme někdy dávat své emoce najevo tím, že se zvýší hlas, bude vyšší intenzita našeho tónu, jak bude reagovat naše mimika a co v té situaci uděláme. 

Je toho mnoho, co ovlivňuje naše rozhodování. To, jak jsme se narodili a co máme vrozené + to, co jsme se naučili. A ta správná kombinace toho, co máme nám pomůže vyřešit mnoho obtížných situací. Ty situace jsou a můžou být náhodné nebo i jako následek našich činů. Vždy za tím stojíme my, lidé. Jsme to my, kdo tu situaci buď začali nebo se do ní dostali, ale není to nikdy naše vina. Pokud budeme vnímat tyto situaci jako chybu, naše reakce a to co uděláme bude mít snahu říct nám, že to vlastně není naše vina. Proč bychom měli některé situace a některé ne? Bojíme se něco řešit nebo se nám prostě jen nechce? Pro Leadery je každá situace příležitost. Ale nejen pro leadery. Pokud se budeme učit v tom, jak tyto situace řešit a co udělat proto, abychom pomohli ostatním, tak tím pomůžeme ostatním. Svým blízkým, kamarádům, známým, přátelům, kolegům, ale i těm, které potkáme poprvé v životě. Nemusíme znát kdo jsou a co dělají. Pokud k nim půjdeme s přesvědčením, že jim můžeme pomoct, je to to nejlepší co můžeme udělat. 

Co také hodně pomáhá je si nastavit svůj vlastní postup, jak dané situace řešit. Jak se zachovat. Jak reagovat. Co říct, jaké pocity dát najevo apod. Pokud se chceme v těchto situacích zlepšit a pomoct tak nejen sobě, ale i ostatním, je velmi důležité si dané situace projít. Prostě si uvědomit co se stalo, jaká byla naše reakce, proč byla taková jaká byla a vzít v potaz vše, co se stalo. Naše rozhodnutí ve finále může být stejné, ale způsob jak se k němu dostaneme dělá rozdíl mezi tím jací jsme a jací můžeme být. A to je všechno. Když si dokážeme uvědomovat to, jak reagujeme, co děláme a proč to děláme, můžeme to změnit. Změna je, jak se říká, život. Učení se o sobě samotném je to nejlepší, co můžeme pro sebe udělat. Každý den malý krůček, každý den jedno uvědomění si sami sebe, každý den jiný způsob pohledu na věc, která nás trápí, která nám nedává pokoje. TO je to, co z nás dělá jiné, takové, kteří chtějí něco změnit a začínají u sebe. 

Ještě k těm změnám (i když jim budu věnovat samostatný blog). Kolikrát Vám někdo řekl, že máte věci nechat být, že je to tak lepší. Že to tak funguje, fungovalo  a fungovat bude... Kolikrát jste měli pocit, že Vám status quo už přestal vyhovovat?  Tolikrát jste měli příležitost s tím něco udělat a začít u sebe. Tím, že začnete u sebe si můžete všechno vyzkoušet. Dostat se do situací, ve kterých můžete poznat to, co s Vámi daná situace udělá. Jak na ni budete reagovat. Co se Vám na ní líbí a nelíbí. Proč se cítíte, jak se cítíte. Tím, že budete sani zkoušet změnu, můžete pak sdílet to, co Vám přinesla. Jestli byla užitečná. Můžete si říct, jestli Vám to stálo za to, co jste se naučili, jaké ponaučení z toho máte, apod. A to vše zase vede zpět k tomu, jak se budeme chovat a jestli se budeme příště zase zlobit nebo jestli přijdeme na to, proč se zlobíme a kde to vlastně všechno začíná. Nebylo by lepší místo naštvání mít jasno v tom, co nás k tomu vedlo? 

Mno a na závěr se vrátím k názvu dnešního blogu - dá se naštvat jinak? Ano, dá. Máme vůbec důvod se naštvat? Proč bychom měli mít důvody se naštvat? Všechno to co děláme a co přitahujeme, jsou následky našich činů. Ty situace jsou v mnoha případech i to, co si vlastně nepřejeme. Místo myšlení na to, abychom měli super den, skvělé vztahy, si přejeme, ať se něco nestane. Ale tou myšlenkou, tím že nad tím přemýšlíme si ty situace dostáváme blíž k sobě. Je to hodně o nastavení naší mysli, o tom, jak nad věcmi přemýšlíme a jestli trávíme čas tím, že si představujeme co je špatné nebo co nechceme, když můžeme myslet na to, co chceme a co krásného se bude dít. Pokud naše vědomí se dostaneme do stavu, kdy se naučíme myslet nad věcmi jinak - pozitivně - máme možnost pozorovat změny. Na sobě, na ostatních, nad situacemi, nad životem. 

A pak se i ten nadpis dá napsat jinak. Jak? To už nechám na každém z Vás...

Komentáře